Septoplastika a Septorinoplastika

Septoplastika slouží k úpravě nosní přepážky, je-li vybočena na jednu stranu - ať už od narození nebo po úrazu.

Nejčastěji se operace provádí při:

• Poruchách s dýcháním a chrápáním
• Časté záněty a krvácení nosní sliznice
• Bolesti hlavy způsobené deviací septa (vybočenou přihrádkou)
• Zhoršený čich

Operace probíhá v celkové anestezii. Operace probíhá přes řezy ve vnitřní části nosu a proto nejsou jizvy viditelné.

Pooperačně musí pacient počítat s určitými omezeními:

• Do nosu se vkládá na 1 - 3 dny tamponáda
• Pooperační otoky trvají několik dní
• Úprava dýchání je po 2 týdnech
• Rekonvalescence po 3 týdnech

Septorinoplastika (septorhinoplastika) spojuje korekci vybočené (křivé) nosní přihrádky (septoplastiku) s estetickou úpravou vnějšího nosu (rinoplastika).

Jedná se o složitější operaci, která se provádí při:

• Zhoršeném dýchání způsobeným vybočenou nosní přihrádkou
• Deformitě nosu po úrazu
• Nespokojenost s estetickým tvarem nosu (křivý a asymetrický nos, nosní hrbol - gibbus, přílišná špička nosu)

Operace probíhá také v celkové anestezii, podle tvaru nosu se rozlišuje přístup:

• Otevřený přístup - řez se provádí na nosní kolumele a měkké části nosu se odklápějí. Takto je nos více přístupný a lze jej více modelovat – upravit.
• Zavřený přístup - řezy se dělají na vnitřní části nosu tak, aby byly jizvy skryty.

Pooperačně musí pacient počítat s určitými omezeními:

• Do nosu se vkládá na 1 - 3 dny tamponáda
• Nos se zvykne zvenčí zpevnit dlahou (plastovou, sádrovou, plechovou)
• Pooperační otoky trvají několik dní
• Úprava dýchání je po 2 týdnech
• Rekonvalescence po 3 - 4 týdnech

Operace nosu se provádí po ukončení růstu obličeje ve věku od 18 let.

Nevhodnými kandidáty jsou pacienti po opakovaných operacích nosu, u nichž pro přítomnost jizev hrozí snížené prokrvení tkáně.

Septorinoplastika změní tvar nosu, často se jedná o nevratnou změnu. Proto je důležitá konzultace s lékařem - specialistou.

Některá přání pacientů není možné ani při nejdokonalejším provedení uskutečnit. Nereálná očekávání pacientů jsou proto jedním z důvodů odmítnutí operace.