Syndrom karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu (CTS) patří mezi útlakové syndromy na ruce, při které dochází k poškození nervu tlakem uvnitř kanálu. Je to nejčastější typ útlakové neuropatie.

Přesná příčina útlaku nervů není známa, popsány jsou pouze rizikové oblasti, kde k útlaku nervu dochází.

Na horní končetině existuje několik míst, které mohou být nervy stlačené - nazývají se podle místa, kde je nerv stlačený, nebo podle autorů, kteří je popsali: (syndrom kubitálního kanálu - sulcus nervi ulnaris syndrome (SNUS), pronátorový syndrom, syndrom Guyonova tunelu, Wartenbergův syndrom a jiné).

Příznaky útlaku nervu při CTS:

• Brnění prstů na ruce – palec, ukazováček, prostředníček, polovina prsteníku. 
• Pocity mravenčení.
• Pálení ruky jako by byla v ohni.
• Bolesti přicházejí kdykoli, pacienti se často budí na noční bolesti a úlevu přináší, když si ruku „vytřesou“.
• Pokud je útlak nervu dlouhodobější, dochází také k poškození motorických vláken a slábnou i prsty – hlavně palec, když jsou poškozeny svaly tvořící palcový val. V pokročilejším stadiu onemocnění se stává, že vypadávají předměty z rukou (oslabený je pohyb palce při úchopu).

Prvním důležitým příznakem pro diagnostiku jsou klinické obtíže pacientů. Klinicky lze vyvolat pocit „elektřiny“ když se poklepe na nerv v zápěstí (Hoffman-Tinnelův příznak).

S diagnózou pomůže neurolog, který vyšetří rychlost nervového vedení pomocí elektromyelografie (EMG). EMG představuje objektivní vyšetření, které určí i rozsah poškození nervu.

Pacienti se syndromem karpálního tunelu mají na výběr konzervativní metody – zejména používání dlahy a léčbu vitamíny skupiny B. Aplikace kortikoidů se nedoporučuje.

• Operace je zaměřena na odstranění útlaku a to přerušením ligamentu (vazivového pruhu), které se nachází v dlani a uzavírá karpální tunel. Přetnutím ligamentu se otevře celý tunel a nerv tak má více prostoru – není stlačený.

Operace se provádí v lokální anestezii a ke zajištění bezkrevného operačního pole se na rameno umístí tlaková manžeta (turniket) – podobně jako když se na ambulancí měří krevní tlak a nafouká se.

Turniket může být nafouknut až 60 minut. Pro samotnou operaci však postačí asi 30 minut. Rána se zašívá pomocí stehů, které je třeba po 14 dnech vyjmout. Pokud místo velice krvácelo, vloží se malý kapilární drén, který se vybírá na 2. pooperační den.

Operace pomocí laparoskopu nemá oproti běžnému řezu žádnou výhodu.

Pooperačně se ruka obvazuje a při kontrolách ji stačí jen přelepovat pomocí náplastí. Ruku lze používat při běžných denních činnostech. Obvaz musí zůstat čistý a suchý.

Prvním pozitivním znakem po operaci je úleva od nočních bolestí.

Někdy je však poškození nervu již natolik pokročilé, že ani operace nepřinese úlevu. Případná reoperace se realizuje nejdříve po 3 měsících, vhodné je opakovat elektromyeografii.